EIA a IPPC

 

Integrovaná prevence a omezování znečištění (z angl. Integrated PollutionPreventionand Control - IPPC) je pokročilým způsobem regulace vybraných průmyslových a zemědělských činností při dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku. Cílem opatření je předcházet vzniku znečištění, a pokud to není možné, tak omezovat vznik emisí. Nižší zátěže životního prostředí je dosaženo snižováním produkovaných emisí především aplikací preventivních opatření, nikoli použitím koncových technologií, které odstraňují již vzniklé znečištění.

Preventivní přístup tak umožňuje při vhodné volbě výrobních postupů snížit investiční náklady na koncové technologie, suroviny a energie. Integrovaná prevence překonává princip složkového přístupu, který často vedl k přenosu znečištění z jedné složky životního prostředí do druhé.

Na evropské úrovni je IPPC regulováno směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU  ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění). Do českého právního řádu je směrnice transponována zákonem č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci).

Zákon č. 76/2002 Sb. založil integrovaný registr znečišťování životního prostředí (dále jen integrovaný registr znečišťování – IRZ) jako veřejně přístupný informační systém emisí a přenosů znečišťujících látek. Veřejná přístupnost kvalitativně odlišila IRZ od ostatních již provozovaných registrů v oblasti životního prostředí a klade daleko větší požadavky na správu a provoz registru.

 Hlavní principy integrované prevence a omezování znečištění:

  • posuzování průmyslových a zemědělských činností z hlediska ochrany životního prostředí jako celku,
  • zabezpečení takových provozních podmínek, které neumožní přenos znečištění mezi jednotlivými složkami životního prostředí, 
  • snížení celkového negativního vlivu na životní prostředí, 
  • podpora preventivního přístupu při snižování znečištění,
  • omezení vzniku odpadu volbou vhodné technologie s cílem vzniklé odpady v maximální možné míře zhodnocovat a recyklovat,
  • stanovení podmínek provozu zařízení na základě nejlepších dostupných technik (Best Available Techniques – BAT),
  • pravidelné přezkumy vydaných integrovaných povolení a jejich úpravy podle posledního vývoje techniky s cílem urychlit technickou inovaci zařízení,
  • integrace dílčích povolení do jednoho a vydání tohoto povolení jedním úřadem,
  • informování veřejnosti a její účast na povolovacím procesu.